Lineární převaděč OK0A

Anteny převaděče

Historie převaděče

Začátkem roku 1971 na podnět Zdeňka OK1PG se začalo uvažovat o výstavbě lineárního převaděče v pásmu 144 MHz. Jako nejvhodnější místo pro umístění byla zvolena Sněžka – Česká bouda, kde již bylo vybudováno radioamatérské zázemí stanice OK1VR (později OK1KHI).

Vývoje a konstrukce převaděče se ujal s nesmírnou obětavostí Standa OK1MS (ex. OK1MBS), který s pracemi přímo na převaděči, organizováním širokého kolektivu spolupracovníků a následným dlouhodobým dohledem a údržbou strávil ve prospěch všech jeho uživatelů tisíce hodin práce.

Záštitu nad celým projektem převzal Městský výbor Svazarmu v Praze, který také financoval některé větší materiálové objednávky.

26. března 1972 proběhlo první jednání přímo v České boudě na Sněžce, bylo zvoleno místo pro převaděč a domluveny další nutné podrobnosti. S pověřením Městského výboru Svazarmu v Praze jednal s tehdejšími vedoucími p. Klugerem a pí. Svobodovou, Karel OK1AVK a Standa OK1MBS. Po dalších nezbytných legislativních úkonech bylo na převaděč Federálním ministerstvem spojů vydáno povolení s volacím znakem OK0A.

Během roků 1971 a 1972 byl převaděč v jednotlivých dílech vyvinut a laboratorně odzkoušen na vývojovém pracovišti experimentální stanice OK7ULZ. Od začátku roku 1973 až do začátku dubna probíhaly zkoušky z dobrého QTH v Praze – Střešovicích. Během této doby bylo přes převaděč navázáno mnoho zajímavých spojení.

První zkušební spojení se uskutečnilo 2.2.1972 ve 20:53 mezi stanicemi OK1PG – OK1DJM a OK1RS. Vstupní kmitočet byl 144,200 MHz a výstupní 145,700 Mhz se šíří přenášeného segmentu 30 kHz. Tyto kmitočty se různě měnily, také podle změn v Band planu pro 2 m pásmo.

7.dubna 1973 se stal historickým datem. V 11:00 začal pracovat FM převaděč OK0B Aleše OK1AGC na Černé Studnici a v 15:00 byl spuštěn lineární OK0A na Benecku v Krkonoších. Toho dne začala oficiální historie převaděčů v ČR.

OK0A byl po měsíci zkušebního provozu na Benecku demontován a v květnu převezen na výstavu OK50R k 50. výročí rozhlasu na Slovanském ostrovu v Praze. Vystaven byl od 18. května do 16. června 1973 a na výstavě získal významné ocenění.

Ve dnech 14 a 15. července 1973 byl převaděč definitivně nainstalován v České boudě na Sněžce. Montážní parta byla obsáhlá, OK1AIB, OK1AIY, OK1AVK, OK1ALV, OK1MBS, OK1MWA a OK1WBK. Nejobtížnější se ukázalo proříznutí otvorů pro oba stožáry přijímací a vysílací antény. Pod novou krytinou ze silného vlnitého plechu bylo totiž několik vrstev starých „vyzrálých“ šindelů původní střechy, které měly místy až 50cm. Naštěstí se jednalo o víkend s nádherným počasím, které práce umožnilo.

V této první technické variantě byl převaděč s tříelektronkovým PA a výkonem okolo 15W. Přijímací a vysílací anténa byly samostatné, umístěné na severní a jižní straně hřebenu střechy České boudy.

První zimní sezóna prokázala sílu přírody, antény byly obaleny neprostupnou vrstvou námrazy a bylo jasné, že je třeba provést změnu.

Po zkušenostech s námrazou v zimním období se rozhodlo o výrobě všesměrové horizontálně polarizované a vytápěné anténě pro přijímač. 18. a 19. 8. 1974 byla instalována na severní straně střechy. Druhá původní anténa ze zkřížených dipólů byla postavena na věž trafostanice, s tím že bude možné použít ji jako nouzovou náhradní v případě poruchy. Současně byl nahrazen PA převaděče novým, pouze s elektronkami QQE 03/12 a QQE 06/40 s vyšším výkonem.

Velkým přínosem pro funkci celého převaděče bylo zhotovení šesti-obvodového duplexeru podle návrhu W1GAN. Viz. Příloha. (Pdf - cca. 3 Mb.). Ten s mistrovskou precizností vyrobil Toník OK1DAI. Nastavení a změření provedl Karel OK1BMW. Viz. graf. Instalace duplexeru proběhla po Polním dnu 1976.

Další nemalou pomocí bylo např. zhotovení kodéru identifikační značky od Jana OK1VAM, ještě na TTL-logice a diodové matrici. Pavel OK1AIY, který zhotovil zdroj pro napájení tranzistorových částí převaděče, Pavel OK1AEV zhotovil zdroj pro elektronkový koncový stupeň a dalších jiných kteří zajišťovali bezporuchový provoz převaděče po celé jeho funkční období.

18. května 1982 byl převaděč vypnut a jeho provoz ukončen. V březnu 1984 jsme bývalý převaděč demontovali, na zdravotnických nosítkách snesli do Pece a odvezli zpět do Nové Paky.

Pár fotografií zbývajících historických dílů převaděče, které pořídil Franta OK1CA na jaře 2012.

Všechny fotografie jsou umístěné v samostatné sekci galerie pro převaděč.

Některé důležité datumy z historie převaděče:

6.1.1972	První zkoušky FM modulace na 2m.
17.1.1972	OK0A Střešovice, vstup 144,880 ÷ 144,940 (144,915 ± 25kHz), výstup 29,240 ÷ 29,290 MHz. V 19:30 1.QSO mezi OK1VEZ a OK1AVK.
2.2.1972	První zkouška 2m / 2m. 20:53 – 1. QSO OK1PG – OK1DJM – OK1RS vstup 144,200 ± 15kHz, výstup 145,690 ± 15kHz (Λf: 1,490MHz).
26.3.1972	Jednání na Sněžce o umístění OK0A (1AVK, 1MBS)
10.6.1972	Nové kmitočty, vstup 144,200, výstup 145,700 (Λf:1,5MHz).
7.4.1973	Zkušební provoz na Benecku
Květen 1973	Výstava 50 let Čs. Rozhlasu OK50R.
14 – 15.7.1973	Montáž OK0A na Sněžku (1AVK, 1AIY, 1ALV, 1WBK, 1MWA, 1AIB, 1MBS).
18 – 19.8.1974	Montáž vytápěné antény (1AIB, 1AIY, 1WBK, 1AVK, 1MBS).
7.7.1976	Instalace duplexeru a montáž patrových RX/TX dipólů.(1DAI, 1BMW).
Leden 1977	Demontáž patra dipólů. (1AEV, 1AIB, 1MBS, 1PG)
15.3.1980	Přeladění převaděče, vstup 144,475 výstup 145,475.(Λf:1,0MHz)
18.5.1982	Vypnutí a ukončení provozu OK0A.
Velikonoce 1984	Snesení převaděče ze Sněžky.
Léto 1988	Demontáž antény OK0A.

Podklady a obrázky pro tento popis poskytl Standa OK1MS. K případnému dalšímu publikování je nutný jeho souhlas.